Je děsivé pomyslet si, že komiks Scott Pilgrim Briana Lee O'Malleyho vyšel před více než 15 lety a film a videohra Scott Pilgrim vs. Everyone před 11 lety. Fenomén této kanadské franšízy už skutečně zůstal v minulosti, ale její fanoušci, včetně mě, nikam neodešli.
Navzdory tomu, že Scott Pilgrim vs. the World: The Game nikdy nebyl mistrovským dílem, nezapomněli jsme na něj – zvláště poté, co zmizel z mnoha digitálních trhů kvůli vypršení licence. Návrat kultovního představitele beat 'em up žánru si vyžádali jak hráči, tak i tvůrce komiksu s režisérem filmové adaptace Edgarem Wrightem. A tak se stalo s vydáním Scott Pilgrim vs the World: The Game – Complete Edition na všech současných platformách. Obstála ale hra ve zkoušce času?
Scott Pilgrim je pro mě něco velmi nostalgického. V komiksech se můžete ponořit do atmosféry nultých let Toronta, kde si postavy kupují tuny CD a hrají SNES, a Scott Pilgrim vs. the World: The Game nás zavede zpět do dob 16bitových her a kabelových ovladačů. A to je dobře… do jisté míry.
Před námi je ve skutečnosti klasický beat 'em up. Náš hlavní hrdina (nebo jeden z jeho přátel nebo všichni dohromady) jde zleva doprava a zabíjí každého, kdo se mu postaví do cesty. Jak postupujete, hrdinové se stávají silnějšími.
Každá postava má základní útoky a speciální techniky, které absorbují Gut Points. Používají se ke vzkříšení po smrti, proto je lepší s nimi neplýtvat. Po úrovních jsou také roztroušeny nejrůznější předměty, které lze použít jako zbraně nebo je jednoduše hodit na nepřátele. S čím se dá samozřejmě také bojovat.
Přečtěte si také: Recenze Part Time UFO - Simulátor (mimozemšťan) hostující pracovník
Obecně se recenze na Scott Pilgrim vs the World: The Game – Complete Edition pohybují od zcela nadšených až po lhostejné. A já, fanoušek franšízy, budu první, kdo připustí, že to tady zdaleka není ideální. V první řadě se to týká hratelnosti: když čistě, tak tvorby Ubisoft Montreal a Ubisoft Chengdu není zdaleka nejlepšími představiteli žánru.
Hra je k nováčkům velmi nepřátelská: není nám vysvětleno, co se děje na obrazovce (kdo nezná O'Malleyho tvorbu, nic nepochopí), ani jak vlastně hrát. Jako za starých časů musíte mačkat všechna tlačítka za sebou, abyste na to přišli. Stejně jako za starých časů je hra zbytečně těžká – pokud budete hrát sami, bez pomoci přátel to půjde jen velmi těžko. Naštěstí kooperativní režim podporuje místní i online hraní. Vřele doporučuji nejít sám.
Z toho důvodu je velmi obtížné pochopit, jak například hrdiny vůbec upgradovat. Nikdo neříká, že byste měli kupovat co nejvíce potravin, které posilují stav síly, obranyschopnosti atp. Taková neintuitivnost hře hodně škodí. Poslouchejte, jsem první, kdo je připraven vydat se na válečnou stezku s volitelnými návody, ale ani to nemůžete! Po příkladu, jak správně vysvětlit mechaniku hry bez sáhodlouhých návodů, nemusíte chodit daleko – stačí si zapamatovat lopata Knight a jeho první úroveň.
Přečtěte si také: Recenze Hitmana 3 - Vynikající, ale předvídatelný závěr trilogie
Na druhou stranu naprosto chápu, proč tento titul vyvolává mezi mými známými takový obdiv. V první řadě chci vyzdvihnout vizuální sérii: díky pixelové grafice Scott Pilgrim vs. the World: The Game není vůbec zastaralý a stále patří k nejkrásnějším představitelům tohoto stylu. Jsou to stovky detailů, které ocení každý, ale především fanoušci komiksu. Hlavní je ale zvukové provedení. Hudbu skupiny Anamanaguchi nelze nazvat jinak než nádhernou – chcete ji poslouchat během hry i poté, co s ní uváznete.
Takže se ukazuje, že kritika a obdiv proklouzávají větami. Takže co to je, měli byste hrát Scott Pilgrim vs the World: The Game – Complete Edition nebo je lepší nechat to v minulosti? Tady je to nejednoznačné. Řekl bych, že tato hra je vyloženě pro fanoušky. Cokoli: komiks, film, 16bitové bitmapy nebo jen složité videohry. Protože přes všechna svá kouzla, SPVTWTG (vynalezl zkratku na samém konci textu jen pro vás) nedělá nic, čím by krokodýla potěšil bez předchozí znalosti původního zdroje.
Verdikt
Scott Pilgrim vs the World: The Game - Kompletní edice nám nabízí přesně to, co titul slibuje – nejkompletnější edici hry na všech moderních platformách. I po 10 letech zůstává stejně krásný a jeho soundtrack je také skvělý, ale všechna negativa, na která jsme poukázali v roce 2010, se v roce 2021 zdají ještě nepříjemnější. Škoda, že se vývojářům nepodařilo jejich výtvor trochu zpřístupnit. Zde se opakuje příběh The Wonderful 101, jehož reedici si (opět) fanoušci koupili a všichni ostatní ji ignorovali.