Vědci ze Stanfordské univerzity experimentují s pokročilými technologiemi 3D tisku pro pěstování lidských orgánů v laboratoři. Myšlenka není nová, ale jejich technika je nová.
Až dosud byla většina tkání vypěstovaných v laboratoři držena na místě a postavena kolem dočasného rámce. Tato metoda funguje docela dobře pro tenké vrstvy buněk, ale pokud potřebujete něco silnějšího – řekněme centimetr tlusté – pak se stává skutečnou výzvou zasadit buňky na správná místa a udržet je při životě.
Mark Skylar-Scott, docent bioinženýrství na Stanford's Schools of Engineering and Medicine, a jeho tým přistupují k problému z jiného úhlu. Pomocí 3D tisku mohou vědci vytvořit tlusté tkáně se složitým designem, vrstvu po vrstvě a umístit správné typy buněk na správná místa.
3D tisk s živými buňkami je samozřejmě úplně jiná hra než použití domácí 3D tiskárny s plastovým filamentem. Skládání buněk jednu po druhé nepřichází v úvahu a dokonce i vytváření rychlostí 1 000 buněk za sekundu je příliš pomalé, protože k vytvoření orgánu je potřeba několik miliard buněk.
Místo toho Skylar-Scott a jeho tým používají shluky buněk nazývané organoidy, které vznikají umístěním upravených kmenových buněk do centrifugy. Výsledný pastovitý materiál lze použít k tisku mnoha buněk současně v želatinové 3D struktuře.
Vytvoření orgánu je pouze jednou částí rovnice. Jakmile jsou buňky zkonstruovány, je třeba jim říci, jak se mají chovat. K tomu jsou zkonstruovány tak, aby reagovaly na určitý lék a poté vystaveny této chemické látce, která je účinně přemění na požadovaný typ buněk.
Vědci zatím vytvořili 2palcovou trubici o průměru asi půl centimetru, která se může roztahovat a smršťovat, když je skrz ni pumpována tekutina. Není to moc ve velkém schématu věcí, ale je to pevný základ pro stavbu něčeho, co lze implantovat do lidského těla.
Přečtěte si také:
- Vědci vytvořili čtyřnohého robota, který se pohybuje jako tuleň
- Vědci našli hada, který krouží ve vzduchu a vyhýbá se nebezpečí