Jaká budou pracovní místa budoucnosti? Co můžeme očekávat od spolupráce vývojářů humanoidních robotů a AI algoritmů? Dostane AI tělo?
Po průlomovém úspěchu ChatGPT od Open AI a dalších úspěšných projektů v oblasti AI a algoritmů strojového učení se stále více odborníků zamýšlí právě nad touto otázkou.
Humanoidní roboti vždy přitahovali pozornost nejen režisérů sci-fi filmů, ale také inženýrů a vývojářů. Lidstvo chtělo najít umělého pomocníka – robota, který by ve všem pomáhal, vykonával těžkou a špinavou práci. A přitom byl poslušný a inteligentní.
Nebudu zde vyprávět zápletky sci-fi filmů, ve kterých se roboti chovali jinak, někdy se stali přáteli a pomocníky člověka a někdy představovali hrozbu pro lidstvo. O slavném Skynetu ani nemluvě.
Nápad napsat tento článek mě napadl po shlédnutí oborové akce „Imagination in Action“, o které málokdo psal a mluvil. Právě na této události se někdy utváří budoucnost vývoje AI. Takže postupně o všem.
Zajímavé také: Nejlepší nástroje založené na umělé inteligenci
Průmyslová akce "Imaginace v akci"
13. dubna 2023. Pokračuje oborová akce „Imagination in Action“, kterou pořádá jedna z nejlepších univerzit na světě – Massachusetts Institute of Technology. Samberg Convention Center v Bostonu praská ve švech nadšenci nových technologií. Nebylo dost židlí pro všechny. Mnoho návštěvníků stojí podél zdí nebo sedí na schodech hlediště. Všechny čeká jedno vystoupení. Hvězdou show je Sam Altman, vycházející hvězda ve světě technologií.
Šéf společnosti OpenAI, jejíž jazykový model umělé inteligence ChatGPT je zmíněn vedle hlavních inovativních technologií jako smartphone nebo internet. Těžko říct, zda to bude po desetiletích stále považováno za tak důležitý krok v lidském rozvoji, ale právě teď toto téma dominuje technologickému světu. Startup, známý zatím jen specialistům, si navíc vynutil velká technologická monstra jako Google resp Microsoft, podnikněte nervózní kroky a vstupte do závodu o vytvoření nejlepší umělé inteligence.
A tady je dlouho očekávaný výkon Sama Altmana. Všichni se zatajeným dechem čekají na něco nového a neuvěřitelného od dlouho očekávaného hosta. A ten se při komunikaci s účastníky přes Zoom rozhodl tentokrát překvapit. Sam Altman uvedl, že v budoucnu nebude na velikosti jazykového modelu příliš záležet. „Blížíme se ke konci éry budování obřích jazykových modelů,“ řekl s tím, že OpenAI je bude nadále vylepšovat a využívat jinak.
Co přesně se v Open AI vyvíjí? Sam Altman to zatím neprozradil, ale zdá se, že tato slova neřekl náhodou. Klíčem skutečně není to, že se jazykové modely zvětšují a zaplňují stále větším množstvím dat, ale že se používají obratně. A jak to udělat, je už asi zřejmé. Jen dva dny předtím OpenAI zveřejnilo informaci, že pracuje na humanoidním bipedálním robotovi, který se stane „fyzickým tělem“ pro umělou inteligenci.
Zajímavé také: Diary of a Grumpy Old Geek: Bing vs Google
Sny o robotech
Není to poprvé, co slyšíme sny o humanoidních robotech z OpenAI. Před několika lety společnost značně investovala do výzkumu v této oblasti. Dokonce vyvinula robotickou ruku, která by dokázala vyřešit Rubikovu kostku. Dlouhodobým cílem tohoto projektu bylo vytvořit „univerzálního“ robota schopného porozumět přirozenému jazyku a komunikovat s lidmi. Poté OpenAI utrpělo velký neúspěch. Po pár letech byly práce zastaveny pro nedostatek dat, která by umožnila tento sen uskutečnit. A katedra domácí robotiky byla v roce 2021 zlikvidována. Zdálo se, že je vše zbytečné a nestojí za pozornost, ale...
Nyní se však situace změnila. Společnost má zcela jiné zdroje, jak datové, tak finanční. Na této cestě se OpenAI stala nejrychleji rostoucí platformou v historii. A Microsoft do jejího rozvoje investovala miliardu dolarů. Takový prd se nemůže dočkat. Jeho výzkumníci navíc zjistili, že výkonný jazykový model, který vyvinuli, lze úspěšně použít k ovládání dronů nebo robotů. Když tedy OpenAI oznámilo, že investuje do norského startupu s humanoidními roboty 1X Technologies, bylo to považováno za návrat k jeho starým, divoce ambiciózním plánům a snům. Sny o vytvoření stroje, který to dokáže provádět téměř jakýkoli úkol lépe než člověk.
Investice do 1X Technologies je určena k vytvoření robota jménem Neo, který prý umožní umělé inteligenci nabýt podoby lidského těla. Stroj vybavený „algoritmickým mozkem“ založeným na ChatGPT by se měl stát pracovní silou, která člověka podpoří nebo nahradí při vykonávání nějaké zvlášť zatěžující nebo nebezpečné práce, například ve výšce nebo při kontaktu s nebezpečnými látkami.
První výsledky budou známy na konci letošního léta. A ačkoliv vše vypadá jako příběh ze sci-fi filmu, tím spíše, že obě společnosti jsou na informace velmi skoupé a málo prozrazují, rozněcuje fantazie, které lze přirovnat ke zlaté horečce. Kdo jako první představí robota schopného samostatně vykonávat nějakou práci nebo s ní člověku pomáhat, nepochybně bude moci počítat s neuvěřitelnými zisky. Nyní to všichni účastníci závodu pochopili.
Přečtěte si také: Od CUDA k AI: Tajemství úspěchu NVIDIA
Robotické závody
Samozřejmě nejen OpenAI chce být v této oblasti „králem kopce“ a získat super zisky. Mnoho společností a startupů pracuje na různých typech robotů. Tento krok však mnozí vnímají jako výzvu pro nejbohatšího muže světa Elona Muska. V Tesle pracuje nejen na autonomních autech, ale také na vlastním robotu Optimus.
V poslední době se hodně mluví o jeho plánech vytvořit startup s názvem X.AI, který by konkuroval OpenAI. já napsal o TruthGPT, tak se o tom tady moc bavit nebudeme. Jen poznamenám, že miliardář už najímá ty nejlepší výzkumníky, hledá investory a nakupuje vybavení nezbytné k vývoji jazykového modelu, aby alespoň oficiálně postavil technologii, která by měla být bezpečná a nepředstavovat hrozbu pro společnost. I když při znalosti Muskova charakteru se těmto prohlášením jen těžko věří.
Pro Muska to není první investice do umělé inteligence. Před více než deseti lety investoval spoustu peněz do DeepMind, britského startupu, který měl vytvořit stroj, který dokáže vše, co lidský mozek. O necelé čtyři roky později však společnost koupil Google za 650 milionů dolarů.
Zhruba ve stejné době, kterou si možná ne každý pamatuje, se Musk stal jedním ze spoluzakladatelů OpenAI. Když však později přestala fungovat jako vedlejší organizace, odešel zklamán. Za rozhodnutím ale stálo něco jiného, zjevně střet zájmů, protože Musk v té době v Tesle vytvářel vlastní projekt umělé inteligence, který měl umožnit vývoj technologií na podporu řidičů aut. A pro tento projekt koupil miliardář jednoho z klíčových inženýrů z OpenAI.
Musk se tedy chová poněkud zvláštně, i když předvídatelně. OpenAI vytýká a varuje před riziky spojenými s umělou inteligencí, ale zároveň si ji sám buduje. Varuje před roboty řízenými umělou inteligencí, protože mohou „brat lidem práci“ a především vytvoření takových robotů bude mít „hrozivé následky“, jako ve filmu „Terminátor“. Zároveň prodává samořiditelná auta, která už způsobila řadu smrtelných nehod. Tento postoj má jasné vysvětlení: Musk nechce vypadnout ze závodu, když jsou sázky tak vysoké. I když je to poněkud v rozporu s tím, co si on osobně o umělé inteligenci myslí.
OpenAI a Elon Musk samozřejmě nejsou v tomto závodě sami. Soutěže se účastní i další společnosti, například Boston Dynamics. Jejich díla se čas od času objevují na různých technologických výstavách a přehlídkách a ohromují svou obratností, silou a pohyblivostí. Je tu také startup Figure, který pracuje na humanoidním robotovi Figure 01. Pak je tu Agility Robotics, který už nějakou dobu pracuje na robotech s nohama a nedávno předvedl jednoho, který dokonce chodil.
Společnost Boston Dynamics je známá svými díly Atlas, které ukazují, jak obrovské mohou být mobilní schopnosti strojů, jak moc mohou být jako my, lidé. Uživatelé internetu po celém světě mají radost z videí zveřejněných na síti, kde můžete vidět například tančit humanoidní roboty. Problém je v tom, že tyto stroje jsou šíleně drahé (až několik milionů dolarů) a odborníci tvrdí, že jim chybí software, který by je učinil užitečnými. Zdá se však, že tuto mezeru lze nyní zaplnit.
Za společností Figure AI stojí Jerry Pratt, zkušený vědec z Institute for Human and Machine Cognition na Floridě. V současnosti je spoluzakladatelem startupu, který vytváří humanoidního robota určeného pro práci ve skladu. Hlavní je, že jeho nápad podporují investoři, kteří už do Figure AI investovali 70 milionů dolarů.
Stroj navržený Figure AI podniká první kroky v prostorách určených pro sklady. To je klíčový úkol, protože humanoidní robot má být na takových místech využíván. Toto řešení je dnes mnohem realističtější než před deseti lety, protože pokroky ve strojovém učení strojům výrazně usnadnily navigaci ve složitých prostředích a provádění složitých úkolů, jako je uchopování předmětů nebo lezení po schodech.
Navíc díky vývoji elektromobilů máme velmi výkonné baterie, které jsou pro vznik robotů nezbytné, protože potřebují obrovské množství energie, aby se rychle, dynamicky pohybovaly a dokázaly vyrovnat např. v případ klouzání. Lidé na tyto situace rychle reagují, ale i roboti se zlepšují. Důležité je, že stroj navržený společností FigureAI by neměl stát více než auto, což by jej učinilo mimořádně atraktivním pro mnoho podniků.
Třetí společnost, Agility Robotics, vytváří humanoidního robota, ale zvolila trochu jiný směr. Její stroje budou mít dvě nohy jako lidé, ale nebudou se snažit kopírovat pohybové mechanismy lidských nohou. Vypadají, jako by se vývojáři inspirovali pohyby a vzhledem ptáků. Výsledky, které byly nedávno zveřejněny, jsou působivé.
Stroj Agility Robotics během ukázky zaujal plněním povinností skladníka. Snadno zvedla nádoby z polic a položila je na dopravník. A zástupci společnosti ujistili, že její roboti dokážou překonat schody, rampy a pohybovat se po nestabilním povrchu země, při práci se ohýbat nebo natahovat nahoru a dokonce se vtěsnat do úzkých míst.
Přečtěte si také: Má TruthGPT od Elona Muska budoucnost?
Ani technologickí giganti se nevzdávají
Soutěže se účastní velké technologické korporace, které také sní o vytvoření robotů.
Alphabet, mateřská společnost Googlu, pracuje na robotovi, který na základě jazykového modelu PaLM již umí provádět jednoduché příkazy. Například přinést něco k jídlu nebo utřít rozlitou šťávu na podlahu.
Meta, společnost Marka Zuckerberga, používá robota Spot od Boston Dynamics k vývoji technologie, která umožňuje strojům naučit se samostatně procházet světem, který vidí. To vše bez nutnosti vytvářet rozsáhlý software, který vysvětluje, jak tento svět vypadá a z čeho se skládá.
A Amazon už prodává Astro, autonomního robota na kolech. Jeho možnosti jsou zatím dost omezené. Astro vám pomůže ovládat vaše domácí zařízení, uskutečňovat videohovory, poslouchat vaši oblíbenou hudbu nebo monitorovat váš domov, ale zdá se, že je to jen první krok.
E-commerce gigant investoval i do zmíněné Agility Robotics. A nezapomínejme, že v jejích skladech je již dnes umístěno více než půl milionu robotických jednotek s názvem Proteus, které, ač nejsou lidské, vykonávají podobnou práci v balíkových třídičkách a distribučních centrech.
Zajímavé také: Co jsou sítě 6G a proč jsou potřebné?
Přichází průlom
Tento závod ukazuje, jak poznamenal magazín Wired, se oblast robotiky blíží k obřímu průlomu. Nikdo neví, kdy se tak stane, ale není pochyb o tom, že vývoj humanoidního robota založeného na umělé inteligenci, který bude připraven pomoci nebo nahradit člověka, bude znamenat obrovský průlom na trhu práce.
O tom snili majitelé různých typů podniků už desítky let. Roboti totiž nejenže nemusí platit každý měsíc mzdu. Souhlasí s tím, že budou pracovat za jakýchkoli podmínek, dokonce i nebezpečných a škodlivých pro člověka, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Také si neberou dovolenou ani nemocenské dny a nikdy by je nenapadlo stávkovat. Nahrazení člověka robotem nepochybně přinese společnostem velké úspory a pravděpodobně výrazně zvýší efektivitu a zisky.
Je těžké určit, zda je cesta k uskutečnění těchto přání dlouhá, ale jak upozorňují někteří odborníci, určitě velmi obtížná. Protože ačkoli jsou stroje dobré ve statických úlohách v přesně definovaném a popsaném až milimetrovém prostředí programovacího jazyka, stává se pro ně skutečnou výzvou jít trochu mimo něj. Roboti mají rádi předvídatelnost, ale lidé a jejich svět jsou nepředvídatelní.
Mezi robotikou a tím, co dnes nazýváme generativní umělou inteligencí, je zatím propast. Robotika, i když vezmeme v úvahu použití jazykových modelů, je jasně pozadu oproti textovým programům, jako je například ChatGPT. Hlavním důvodem tohoto stavu je tzv. Moravcův paradox.
Tento objev zformulovala v 1980. letech XNUMX. století skupina badatelů pod vedením Hanse Moravce. Tento paradox je založen na skutečnosti, že na rozdíl od tradičního přesvědčení vyžaduje myšlení na vysoké úrovni malý výpočetní výkon, zatímco vnímání a motorika na nízké úrovni vyžaduje obrovský výpočetní výkon.
"Je relativně snadné přimět počítače, aby odrážely dovednosti dospělého v testech inteligence nebo ve hře dáma, ale je obtížné, ne-li nemožné, naprogramovat je pomocí percepčních a motorických dovedností ročního dítěte." - poznamenal tehdy Hans Moravec.
To, že před několika desítkami let Moravec přesně popsal moderní realitu, je vidět na příkladu ChataGPT. Může projít lékařskou prohlídkou, ale to neznamená, že stroj vybavený tímto systémem zvládne triviální lidské dovednosti, jako je nalévání vody do sklenice. Stručně řečeno: těžké problémy jsou snadné a snadné problémy jsou těžké.
Činnosti, které jsou pro člověka triviální, se vyvíjely miliony let. Dvouleté dítě už snadno rozpozná tvář svých rodičů, sebere předmět z podlahy a podá ho jiné osobě nebo pochopí, že lžička není součástí kuchyňského stolu. Lidem je to zřejmé. Na rozdíl od aut. Připravit na to robota je sakra úkol. Navíc i nepatrná změna podmínek, například osvětlení nebo pohyb předmětu, který má robot zachytit, může způsobit, že stroj nebude plnit úkol špatně.
To však neznamená, že se vědci a velké společnosti nesnaží tento problém řešit. Zde mohou pomoci jazykové modely. Proto není divu, že přibývá pokusů „snoubit“ velké jazykové modely s robotikou. První se týkají hlavně chatovacích místností, jako je GPT, ale to je pouze jeden aspekt jejich použití. Koneckonců, modely jsou skvělé v přirozeném jazyce, ale byly také vyškoleny v programovacím jazyce. Možná to změní způsob, jakým s nimi komunikujeme.
Dosud platilo, že aby robot mohl provést nějakou akci, musel programátor nejprve napsat kód a poté jej ručně načíst do stroje. Nyní možná bude stačit zadat příkaz v přirozeném jazyce a stroj sám napíše příslušný kód, aby práci dokončil. To by byl velký krok vpřed. I kdyby se to však podařilo, průlom bude ještě hodně daleko. Roboti se díky jazykovým modelům mohou stát mnohem schopnějšími než dříve, ale jejich vývoj se stále potýká s mnoha nevyřešenými problémy souvisejícími s motorikou, zvukem nebo vnímáním světa.
Přečtěte si také: 7 nejlepších využití ChatGPT
Je nyní ohrožena práce člověka?
Na tuto otázku se pokusili odpovědět ekonomové Goldman Sachs Joseph Briggs a Devesh Kodnani. Jejich ukazují nejnovější odhadyže nová vlna automatizace řízené umělou inteligencí by mohla vést ke ztrátě 300 milionů pracovních míst po celém světě. V USA jsou téměř dvě třetiny pracovních míst ohroženy částečnou automatizací a každé čtvrté zaměstnání hrozí úplné nahrazení umělou inteligencí.
Tato vlna by také mohla pomoci zvýšit produktivitu práce o 1,5 % ročně během příští dekády jen ve Spojených státech. To by byla příležitost pro stagnující ekonomiky Spojených států nebo Evropské unie, kde i přes zvýšené investice do výzkumu a vývoje, automatizace systémů řízení a organizace práce se růst produktivity zpomalil na nejnižší úroveň od druhé světové války.
To je jedna stránka ekonomiky, ale je tu i druhá: lidé. S implementací nových řešení se může zvýšit tlak na zaměstnance. Koneckonců, aby držely krok se stroji, budou muset pracovat rychleji, přesněji, vytrvaleji a pravděpodobně i levněji.
Tlak na zaměstnance se bude zvyšovat, a to je jistě skutečná hrozba, ale hodně záleží na tom, jak vypadají předpisy AI. Samozřejmě budou existovat určitá omezení na ochranu pracovníků, aby tato automatizace probíhala civilizovaným způsobem. Bez regulace bude dopad na postavení a postavení pracovníků, zejména manuálních, obrovský. Existuje mnoho známek toho, že umělá inteligence bude lidi v práci spíše podporovat, než je nahrazovat. Některé profese, například řidiče, ale nahradí stroje, což už se děje. Pro mnoho lidí to bude znamenat najít si jinou práci. Úřady a zákonodárci zemí proto musí být ostražití, aby zabránili masové nezaměstnanosti.
Obava, že roboti, byť i na bázi umělé inteligence, převezmou naši práci, i když zcela běžná, není žádnou novinkou. Podobnou zkušenost měli i dělníci na počátku průmyslové revoluce. Zatím jsme však nezaznamenali, že by technologický pokrok vedl ke snížení zaměstnanosti. Nikdo samozřejmě neví, co bude v budoucnu, ale pokud budou současné trendy pokračovat, masová nezaměstnanost nám nehrozí.
Status quo však samozřejmě zachován nebude. Změní se struktura prováděných úkolů. Budeme mít práci, ale nebudeme ji dělat stejným způsobem jako doposud. Některé věci, které se snáze automatizují, převezmou roboti nebo stroje, ale to umožní zaměstnanci soustředit se na úkoly, které vyžadují více lidské interakce nebo komunikační dovednosti.
Objeví se také nové výzvy. Proto je důležité rozvíjet digitální kompetence a přijímat technologické změny. Tyto dovednosti budou klíčové pro udržení našich pracovních míst na jedné straně a pro to, aby naše mzdy nebyly nižší, na straně druhé. Se zaváděním robotů nebo umělé inteligence nezaznamenáváme pokles zaměstnanosti a mezd zaměstnanců ani se základními digitálními dovednostmi, jako jsou počítačové dovednosti. Lidé, kteří tyto dovednosti postrádají, budou na trhu práce jistě bojovat. Změny čekají také zaměstnance, kteří provádějí opakující se úkoly, které lze popsat algoritmy. Jejich postavení na trhu práce a plat mohou klesnout.
S rostoucí automatizací a robotizací se zvyšuje příjmová nerovnost. A to i přes zvýšení produktivity. Ano, zisky firem rostou, ale nejdou k zaměstnancům, ale k vlastníkům kapitálu, firmám a investorům. Důvodem těchto trendů může být automatizace, ale nejen. Neméně důležité jsou změny ve struktuře průmyslu, velké rozdíly mezi produktivitou jednotlivých firem či nadměrné zatížení zaměstnavatelů mzdovými náklady, které způsobují útěk do šedé ekonomiky a atypické formy zaměstnávání.
Není proto pochyb o tom, že by se lidé měli na jedné straně zaměřit na rozvoj digitálních dovedností a na straně druhé bojovat za spravedlivější rozdělení zisků ze své práce. Aby roboti v budoucnu podporovali práci lidí a ne naopak.
Přečtěte si také: