Ve světě čipů a polovodičů se již dlouhou dobu vede velká válka o technologickou nadvládu, hlavní bitva probíhá mezi Tchaj-wanem, Spojenými státy a Čínou.
Polovodičová krize posledních let ve světové ekonomice vedla ke zdražení čipů, způsobila problémy v automobilovém průmyslu, herním průmyslu a medicíně. Proč se to děje? Jde jen o ekonomické otázky? Je to všechno velká politika? Takové otázky si nyní klade mnoho odborníků a novinářů.
Zajímavé také: Vše o specifikacích USB a o tom, jak se USB Type-C liší od USB Type-A
Sen čipového giganta TCMS
Sídlo tchajwanského čipového gigantu TCMS nás vítá velkým červeným nápisem „Dream“. Právě sen o obsazení hlavního místa na trhu polovodičů je hnací silou globálního střetu. Jde o první konflikt, jehož středem jsou neobranné technologie. Kdo má polovodiče, bude vládnout světu.
Cesta z Taipei do Hsinchu trvá něco málo přes hodinu. V tomto malém městě není nic zvlášť zajímavého: ani cenné památky, ani krásná architektura. Ani jeho poloha na pobřeží Tchajwanského zálivu nezaručuje úchvatné výhledy. A přesto se z hlavního města Tchaj-wanu do tohoto města s více než 400 000 obyvateli každý den po dálnicích vleče proud aut s tisíci inženýrů, programátorů a specialistů na kybernetickou bezpečnost.
Hsinchu potřebuje skutečnou armádu takových pracovníků. Není se čemu divit, protože na více než 700 hektarech průmyslového parku, který zde vznikl před více než čtyřmi desetiletími, dnes sídlí až 360 technologických firem, velkých i malých. Technologickým klenotem v koruně celého Tchaj-wanu je podniková čtvrť obří společnosti Taiwan Semiconductors Manufacturer Company, známější jako TSMC. Oblast vypadá velmi klidně. Neexistuje nic jako hospody, obchody a neonová atmosféra Taipei.
Ale nenechte se tímto klidem zmást. Stačí se na chvíli zastavit u nápisu „Sen“ a sen o bližším prozkoumání této budovy či okolí na chvíli rychle zastaví strážci, kteří potkávají zvědavé turisty. Celé území je pečlivě monitorováno termokamerami, které zaznamenají jakýkoli pohyb a rychle upozorní na nečekané hosty.
A není divu: TSMC není pouze technologickou chloubou Tchaj-wanu. Především je dnes garantem bezpečnosti celého státu. Koneckonců je to země, která se s největší pravděpodobností může stát zdrojem další války. Scénáři vojenského útoku ČLR na Čínskou republiku (jak se Tchaj-wan oficiálně nazývá) sice málokdo z politiků a odborníků věří, ale tento ostrov je již v centru války.
Jak jste již pochopili, je to válka o nadvládu nad polovodičovým průmyslem.
Přečtěte si také: Vše, co potřebujete vědět o Copilotovi Microsoft
Na přední straně čipu je to neklidné
Když se 6. prosince objevila videoreportáž, ve které americký prezident Joe Biden stojí bok po boku s generálním ředitelem TSMC Morrisem Changem a oznamuje rozsáhlou investici tchajwanské společnosti v Arizoně, bylo jasné, že to není vše. A ne že by Chang oznámil obrovský nárůst investic z plánovaných 12 miliard dolarů na 40. Klíčová byla dohoda, že v Arizoně má být postavena jedna z nejpokročilejších polovodičových továren na světě.
A již 8. prosince bylo oznámeno, že nizozemská vláda plánuje zavést přísná omezení na vývoz pokročilých zařízení pro výrobu polovodičů. Právě v Nizozemsku působí společnost ASML, magnát ve výrobě strojů na tisk čipů v litografii 14 nm nebo nižší (tedy pokročilejší). Nyní by měl být prodej těchto vozů v Číně zakázán. Nebude to jednoduché rozhodnutí, protože prodeje do Číny loni tvořily 15 % tržeb ASML. Existuje však mnoho známek toho, že vláda v Amsterdamu již tuto oblast převzala.
9. prosince přijal japonský ministr průmyslu Yasutoshi Nishimura telefonát od Giny Raimondo, americké ministryně obchodu. Důrazně vyzvala Tokio, aby se zapojilo do odvětví čipů a nejen aby začalo spolupracovat na jejich výrobě, ale především pomohlo odříznout Čínu od dodávek polovodičové technologie. A přestože na tento návrh zatím z Japonska není žádná oficiální odpověď, fakt, že japonská společnost Rapidus podepisuje smlouvu s americkou IBM na výrobu 2nanometrových čipů, o mnohém vypovídá.
Reakce samotné Číny byla téměř okamžitá. Tamní ministerstvo obchodu podalo 12. prosince stížnost na Spojené státy u Světové obchodní organizace. Důvod: USA se chystají svou politikou omezování čínských plánů výroby čipů vést ke globální krizi.
Všechny tyto akce jen za pár prosincových dní ukazují, jak žhavá atmosféra panuje kolem zdánlivě nudných chipsů, respektive jejich výroby. I když ve skutečnosti tyto prudké emoce zuří už dlouho.
Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu toho roku ukázala, jak jsou silní. Zatímco tam letěla, politická situace na ostrově se tak vyhrotila, že si mnozí odborníci a analytici, mírně řečeno, lámali hlavu nad důsledky návštěvy. Proč zahajovat další globální konflikt, když světem otřásá válka na Ukrajině? Proč Pelosi a USA škádlí Čínu?
Dnes je jasné, že USA měly konkrétní cíl a setkání Pelosiové a Morrise Chunga nebylo náhodné. Tímto cílem je omezit výrobní kapacitu Číny (spoluprací s Tchaj-wanem a přesvědčováním západních zemí ke spolupráci) a tím odříznout Nebeskou říši od výroby čipů.
Přečtěte si také: Testoval jsem a vyzpovídal Bingova chatbota
Jako ropa a zlato
Čipy jsou dnes všude. Notebook, na kterém to píšu, se ani nezapne, natož aby se připojil k internetu a ukládal data. Bez čipů nejsou ani obrovská datová centra, ani chytré telefony, ledničky, pračky, vysavače, elektronické skútry a auta.
Tomu rozumí všichni stratégové v Pekingu a Washingtonu. Protože všechny pokročilé technologie – od strojového učení po protiraketovou obranu, od autonomních vozidel po vojenské drony – vyžadují pokročilé čipy.
Dnes neexistuje žádná důležitá oblast života, která by mohla fungovat bez polovodičů. Nejde jen o průmysl, IT nebo vojenskou sféru, ale například i o moderní medicínu. Náš všeobecný blahobyt a prosperita závisí na přístupu k nim. Jeden dron obsahuje od 1,5 tisíce do 3 tisíc mikroprocesorů. Podle Asociace polovodičového průmyslu (SIA) se letos očekává, že globální hodnota tohoto trhu přesáhne 600 miliard USD. V roce 2022 dosáhla 553 miliard USD a předloni - 440 miliard USD. Konzultační společnost McKinsey odhaduje, že celosvětová poptávka protože polovodiče budou jen růst a očekává se, že do konce dekády bude mít toto odvětví hodnotu 1 bilionu dolarů.
Není divu, že čipy mají v dnešní době cenu zlata a ropy. Jak cennou je tato komodita, ukázala pandemie, kdy narušení dodavatelských řetězců mikroobvodů vedlo k jejich nedostatku a ovlivnilo globální ekonomiku. Na dopravnících byly tisíce aut, která se nedala prodat, protože bez čipů byste ani nemohli otevřít dveře. Ostatním výrobcům mobilních zařízení začaly docházet produkty k prodeji. Tehdy si svět uvědomil skutečně obrovský význam čipů.
Na světě však neexistuje geograficky koncentrovanější průmysl než výroba čipů. Dokonce i produkce ropy je rozložena rovnoměrněji. Saúdská Arábie je magnát, ale je zodpovědná za pouhých 15 % celosvětové produkce.
Co se týče čipů, máme několik globálních monopolů. Tchaj-wan je nesporným lídrem ve výrobě polovodičů. Nizozemsko s ASML a vlastní trh se stroji ovládá pokročilou litografii. Jižní Korea vyrábí asi 40 % paměťových systémů. A USA jsou stále hlavním vývojářem know-how a dat pro tisk na čipy.
S takovým rozvrhem se Čína, která je považována za technologickou velmoc s ambicemi stát se světovou velmocí #1, ukazuje jako závislá na zbytku světa. Čína stále vyváží téměř všechny polovodiče, které potřebuje. A jejich plány na vytvoření vlastního polovodičového průmyslu se střetly s americkým protiplánem odříznout Čínu od všech technologií potřebných k vytvoření skutečně moderních čipů.
A středem tohoto plánu je ostrov v Tichém oceánu, kolem kterého se hromadí další a další nevyřešené problémy. Čipy jsou na jednu stranu zárukou bezpečnosti země a na druhou stranu jsou důvodem ještě silnějších aspirací Číny na anektování Tchaj-wanu.
Zajímavé také: Aktualizace Windows 11 22H2 Moment 3: co očekávat?
Tchajwanská rizika
Podle Boston Consulting Group v roce 2021 pocházelo 90 % technologicky nejvyspělejších polovodičů z Tchaj-wanu, především od TSMC. Polovina příjmů společnosti pochází z amerického trhu a asi 10 % pochází z čínského trhu. Taiwan má oproti svým konkurentům velkou výhodu jak v objemu výroby, tak v kvalitě. Jejich procesory jsou vyrobeny technologií 5 nanometrů. A to znamená, že jsou nejúčinnější a energeticky nejúčinnější na trhu. Podle zprávy bude v roce 2025 TSMC schopné vydat procesor založený na 3nm technologii, díky kterému bude smartphone schopen pracovat na jedno nabití zhruba 4 dny. Celkově tento byznys dává Tchaj-wanu až 15 % národního HDP.
Tchaj-wan se ale po desetiletí nachází v geopolitické roztržce. Mezinárodní situaci země lze nejlépe popsat záhadnou frází „všechno je těžké“. Oficiálně se Tchaj-wan jako Čínská republika považuje za politického a institucionálního dědice předrevoluční Číny a ČLR za uzurpátora. Pro ČLR je však Tchaj-wan „vzpurnou provincií“ a Peking v rámci své politiky jednoho státu fakticky bojuje proti jakémukoli mezinárodnímu uznání tchajwanské státnosti. Výsledkem je, že pouze 16 zemí oficiálně uznává Tchaj-wan jako nezávislý čínský stát. Situaci navíc komplikuje fakt, že ne všichni tchajwanští politici a ne všichni tchajwanští uznávají, že se jedná o „skutečnou Čínu“. Opak: Vnímání tchajwanské státnosti sílí.
V takové situaci, posilované neustálými hrozbami z Pekingu, se polovodičový potenciál stal hlavním vyjednávacím čipem Tchaj-peje v globální politické skládačce. Neexistuje jediný tchajwanský politik, který by v této oblasti neměl svůj názor na polovodiče a tchajwanskou vládu. Chybí už jen vtipný maskot, který by se vydával za čip a prodával se ve formě magnetů, klíčenek a figurek. Ale i bez toho je role polovodičů v prosperitě a bezpečnosti této země klíčová.
„Vyrábíme asi 90 % nejmodernějších polovodičů na světě. Kromě toho se 40 % jejich vývozu uskutečňuje po moři. Pokud tedy kolem Tchaj-wanu vypukne nějaký konflikt, bude to pro světovou ekonomiku kolaps. A to bychom nechtěli podstoupit. Proto je naší povinností zajistit, aby nedošlo ke konfliktu mezi Tchaj-wanem a Čínou,“ říká Joseph Wu, ministr zahraničních věcí Tchaj-wanu.
To je bezprecedentní situace. Garantem, řekněme si to na rovinu, přežití celého státu je technologie, a už vůbec ne obrana. Proč tedy Tchaj-wan, jako by strčil hlavu pod sekeru, souhlasil s přesunem části výroby do USA?
Samotná vláda Tchaj-peje si pravděpodobně není tak jistá neochvějností pozice svého státu. Začátkem prosince 2022 oznámilo místní ministerstvo vnitra přísná omezení pro technické pracovníky pracující v klíčových sektorech, kteří chtějí cestovat do Číny. A to nejen pro ty, kteří chodí do práce, ale i pro ty, kteří se chystají na výlet nebo se chtějí Čínou jen projet. Technickí zaměstnanci společností spolufinancovaných vládou (a to se týká polovodičů) budou muset získat speciální povolení od Národního imigračního úřadu 60 dní před plánovaným odjezdem. Nová pravidla mají navíc platit tři roky poté, co člověk v takové technologické firmě přestane pracovat.
A to je pouze první krok k ochraně tohoto nejcennějšího aktiva. Tchaj-wan připraví speciální tým na ochranu technologie a obchodních tajemství TSMC. Také od Američanů. I při zvýšených investicích v Arizoně by tedy mělo existovat zařízení, které bude minimálně o jednu generaci slabší, než jaké bude vyrábět mateřská společnost na Tchaj-wanu.
Budou ale Spojené státy souhlasit s takovou dohodou?
Přečtěte si také: 7 nejlepších využití ChatGPT
Čipy "vyrobené v USA"
Pod vlivem polovodičové krize a čínských nároků na Tchaj-wan přešla Bidenova administrativa jasně do ofenzívy. Jedna věc je investovat do vlastního trhu, druhá věc je shromáždit své pozice proti Číně.
V polovině října – krátce před 20. sjezdem Komunistické strany Číny – vydaly USA prezidentský dekret, který uvalil další omezení na vývoz pokročilých polovodičů s velikostí tranzistorů pod 14–16 nanometrů do Číny. Tedy na mikroobvodech, které jsou na trhu nejžádanější. Důležité je, že se to týká jak těch vyrobených v USA, tak těch navržených americkými společnostmi, ale vyrobených ve třetích zemích. Jako dezert platil zákaz amerických občanů podporovat čínský čipový průmysl bez zvláštních licencí. Ve skutečnosti bylo dáno ultimátum: buď americký pas, nebo práce pro čínské společnosti v sektoru čipů. Reakce byla okamžitá: většina manažerů a inženýrů začala hromadně opouštět práci v čínských společnostech.
Navíc se USA snaží přilákat spojence ke spolupráci. Odtud volání do Tokia a plány pro Nizozemsko. Cokoli, co odřízne Čínu skutečnou zdí z nejnovějších technologií. To ale neznamená, že se USA zcela zbaví své závislosti na dovozu polovodičů. Tim Kalpan z Bloombergu v komentáři bezprostředně poté, co byla s fanfárou oznámena investice do závodu v Arizoně, písemně: "Promiň USA, ale 40 miliard dolarů ti nekoupí suverenitu čipů." Možná si nekoupí suverenitu pro celou zemi, ale Apple, jejíž generální ředitel Tim Cook doprovázel Bidena a Morrise Chunga, se může začít cítit bezpečněji a nezávisle. Ostatně čtvrtina nejvyspělejších tchajwanských polovodičů jde do Cookovy firmy.
Technologie stejně jako doposud zůstane víceméně v rukou Tchajwanců. Pokud se však na ostrově samotném vyskytnou nějaké bezpečnostní problémy, v USA bude podpora. Pro USA zůstává nesmírně důležité, že Čína takovou podporu nemá.
Přečtěte si také: Co je CorePC - Vše o novém projektu od Microsoft
Ve hře je ale Čína
Čína nyní vyrábí jen asi 15–16 % mikroprocesorů používaných jejími vlastními společnostmi. Zbytek jsou dovozy. Čína chce situaci co nejdříve změnit a do roku 2030 zvýšit vlastní produkci na 70 %. Aby toho dosáhl, Peking utrácí obrovské sumy peněz. Obrovskou podporou pro firmy, které chtějí jít do výroby čipů, jsou také daňové slevy, dotace na výzkum a vývoj, podpora dovozu součástek a dokonce i nákup zahraničních konkurentů.
Celkem Peking dosud vyčlenil více než 150 miliard dolarů na stimulaci pokroku v polovodičovém průmyslu. Očividně to nestačilo, ale agentura Informovala o tom agentura Reuters, že Čína pracuje na dalším balíčku podpory v hodnotě více než 1 bilionu juanů (143 miliard dolarů) pro svůj polovodičový průmysl. To jasně ukazuje důležitost, kterou tomuto odvětví přikládají.
V červnu Xi Jinping navštívil polovodičovou společnost ve Wu-chanu. Rozhodl se osobně prověřit významné podniky v Číně, které se zabývají výrobou polovodičů.
„Musíme vzít život technologií do vlastních rukou. Pokud se každé město, každý high-tech vývojový sektor, každá technologická společnost a každý vědec budou moci řídit vládními pokyny k technologickým inovacím, určitě budeme schopni dosáhnout cílů,“ řekl Si Ťin-pching..
Cíle, o kterých hovořil, jsou mnohem důležitější než výsledky výroby v jediném závodě. I když rozhodující význam mají právě továrny na výrobu polovodičů. Koneckonců, o čtyři roky dříve v továrně na polovodiče ve Wu-chanu Xi básnil o tom, jak jsou polovodiče pro průmysl stejně důležité jako srdce pro lidské tělo.
Situace se sankcemi vůči některým čínským firmám ukázala, že se musí něco dělat. Všem společnostem nejen z USA, ale i těm, které na tomto trhu působí, byl zakázán prodej polovodičových technologií společnosti Huawei. Byla to studená sprcha, protože ukázala, že nejvýznamnější čínskou technologickou společnost lze srazit na kolena. Právě kvůli nedostatku technologií výroby čipů začal takový nedostatek vlajkových lodí Huawei na pultech obchodů. Huawei prakticky ztratil svou pozici na globálním trhu smartphonů. Společnost se stále nevzpamatovala.
Není divu, že Čína chce nezávislost. Plány jsou však plány a je stále obtížnější je realizovat. Ani spousta peněz investovaných do tohoto odvětví ne vždy pomůže. Nejpůsobivějším příkladem je úsilí společnosti Hongxin Semiconductor Manufacturing Co. z Wuhanu Stejnou společnost navštívil Si Ťin-pching. Na investice do výroby mikroobvodů utratila závratných 20 miliard dolarů. Vše šlo na úkor státní dotace. Firma slíbila, že místo toho v roce 2020 dodá 30 14 moderních polovodičů o velikosti 7 a XNUMX nanometrů. Pouze plány se zhroutily, než továrna vyrobila jediný čip.
V Říši středu jsou však také první úspěchy. Letos v létě bylo oznámeno, že SMIC, jeden z největších čínských výrobců čipů, uvedl na trh 7nm čip, pouze o generaci či dvě za lídry v oboru.
To je přesně to, co vysvětluje americký útok na výrobu a získávání pokročilých čipů a mikroobvodů, který náhle propukl na pozadí americko-čínské konfrontace. A čipová válka poněkud vysvětluje slova Morrise Changa, který ve svém projevu v Arizoně oznámil, že „globalizace a volný obchod jsou téměř mrtvé“.
Ve skutečnosti se o volném obchodu může v době konfliktů jen snít. Ale z nějakého důvodu jsem si jistý, že nás čeká velmi zajímavá konfrontace mezi Čínou a USA. Možná právě tato konfrontace přispěje k pokroku v oblasti polovodičů.
Přečtěte si také:
Myslím, že pokud budeme pokračovat tímto tempem, převezme trůn za ktalja chipova. Komu se můj názor líbí, ať se mu líbí