Deset let po objevu Higgsova bosonu má Velký hadronový urychlovač začít srážet protony dohromady na bezprecedentních energetických úrovních ve snaze odhalit další tajemství o tom, jak vesmír funguje. Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě se restartoval v dubnu po tříleté přestávce na modernizace v rámci přípravy na jeho třetí start.
Ode dneška bude fungovat nepřetržitě téměř čtyři roky při rekordní energii 13,6 bilionu elektronvoltů, oznámila minulý týden Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) na tiskové konferenci.
Vyšle dva paprsky protonů – částic v jádře atomu – v opačných směrech téměř rychlostí světla podél 27kilometrového prstence pohřbeného 100 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí.
Výsledné srážky budou zaznamenány a analyzovány tisíci vědců v rámci řady experimentů, včetně ATLAS, CMS, ALICE a LHCb, které využijí zvýšený výkon k prozkoumání temné hmoty, temné energie a dalších základních záhad. "Plánujeme poskytnout 1,6 miliardy proton-protonových kolizí za sekundu pro experimenty ATLAS a CMS," řekl Mike Lamont, vedoucí divize akcelerátorů a technologií CERN.
Tentokrát budou protonové paprsky zúženy na méně než 10 mikronů – tloušťka lidského vlasu je asi 70 mikronů – aby se zvýšila rychlost srážek. Nová rychlost energie jim umožní pokračovat ve studiu Higgsova bosonu, který byl poprvé detekován Velkým hadronovým urychlovačem 4. července 2012.
Tento objev způsobil revoluci ve fyzice částečně proto, že boson odpovídal Standardnímu modelu, základní teorii všech základních částic, které tvoří hmotu, a sil, které je ovládají. Několik nedávných objevů však zpochybnilo standardní model a nový, modernizovaný urychlovač umožní hlubší studium Higgsova bosonu. Oproti prvnímu startu urychlovače, na kterém byl boson objeven, bude tentokrát kolizí 20x více. Minulé experimenty určily hmotnost Higgsova bosonu a také více než 60 základních částic předpovězených standardním modelem, jako je například tetrakvark.
Mezi devíti experimenty LHC patří ALICE, která studuje hmotu, která existovala v prvních 10 mikrosekundách po velkém třesku, a LHCf, která využívá srážky k modelování kosmického záření.
Kromě toho už vědci plánují budoucí kruhový urychlovač – 100kilometrový prstenec, jehož cílem je dosáhnout energie 100 bilionů elektronvoltů. Fyzici ale zatím netrpělivě očekávají výsledky třetího startu Velkého hadronového urychlovače.
Můžete pomoci Ukrajině v boji proti ruským vetřelcům. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je darovat finanční prostředky ozbrojeným silám Ukrajiny prostřednictvím Zachraňte život nebo přes oficiální stránku NBÚ.
Přihlaste se k odběru našich stránek v Twitter to Facebook.
Přečtěte si také:
Napsat komentář