Většina běžných světelných mikroskopů má rozlišení asi 200 nm. Vědci však nyní našli způsob, jak zvýšit přesnost na 40 nm pomocí nového sklíčka. Sklo, které vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu, je potaženo „hyperbolickým metamateriálem“.
Skládá se ze střídajících se nanometrových vrstev křemenného skla a stříbra. Když světlo prochází tímto povlakem, jeho vlnová délka se zkracuje a samotné záření se rozptyluje a vytváří skvrnitý vzor.
Zkušební vzorek umístěný na skle je osvětlen z různých úhlů. Světlo procházející vzorkem a sklem je zachycováno mikroskopem. Výsledkem je série ukázkových obrázků v nízkém rozlišení.
Zajímavé také:
Počítač pak používá speciální algoritmus rekonstrukce obrazu, který kombinuje několik snímků s nízkým rozlišením do jednoho s vysokým rozlišením. Vědci tak pomocí obyčejného světelného mikroskopu a speciálního sklíčka získávají snímky mnohem menších objektů, než bylo možné dříve.
Experimenty fyziků s hyperbolickým metamateriálem ukazují, že nové sklo umožňuje člověku vidět přes mikroskop jednotlivá vlákna aktinového proteinu v buňkách označených fluorescenčním barvivem, stejně jako mikroskopické fluorescenční kuličky a kvantové tečky umístěné ve vzdálenosti 40 až 80 nm.
Vědci nyní přizpůsobují technologii, aby viděli subcelulární struktury v živých buňkách. To obvykle vyžaduje sofistikovaný elektronový mikroskop, ale ani ten to v živé buňce nedokáže, protože vyžaduje umístění vzorku do vakuové komory. Nový přístroj bude pravděpodobně schopen nahradit mnohem dražší a komplikovanější mikroskopy.
Celý text studie je k dispozici na webu Nature Communications pomocí odkazu.
Přečtěte si také:
Napsat komentář